Richard Novotný: ÚVOD DO ASTROLOGIE

10. Základní pojmy a vzorce, převody časů, astrologický software

Základním údajem, který pro sestrojení horoskopu potřebuje astrolog znát, je čas. S ohledem na otáčení Země okolo své osy o 360 stupňů za den se nám ekliptika pootočí o jeden stupeň v průměru za 4 minuty. To je tedy zhruba časový interval, do kterého bychom se měli strefit, aby chyba nepřesáhla 1 stupeň. Pokud čas narození neznáme natolik přesně, potom se pokoušíme o zpřesnění výchozího časového údaje tzv. rektifikací, kdy nejrůznějšími metodami určujeme z životních událostí daného člověka výchozí moment jeho narození. Problematika rektifikace však přesahuje svým rozsahem rámec těchto skript.

Námi využívané kalendáře vycházejí z délky tzv. tropického roku, který vymezují dva průchody Slunce jarním bodem, ten je i počátkem tropického zvěrokruhu. Tropický rok přirozeně kopíruje střídání ročních období. Bylo tedy důležité uspořádat kalendáře tak, aby se svojí délkou minimálně lišily od tropického roku. Náš kalendář navazuje na kalendář alexandrijské egyptské školy. Značně nevyrovnaný lunární kalendář Římanů nechal Julius Caesar předělat po svém pobytu v Egyptě. Alexandrijský učenec Sosigen tak sestavil tzv. juliánský kalendář, který byl užíván od roku 45 p.n.l. (tři roky měly 365 dnů, čtvrtý 366 dnů). Odchylka od tropického roku ovšem narůstala. Na koncilu v Nice roku 325 převzala juliánský kalendář církev. A protože v době konání kongresu připadala jarní rovnodennost na 21. března, stanovilo se, že Velikonoce se budou slavit o první neděli po prvním úplňku, který nastane po 21. březnu – dnu rovnodennosti; padne-li úplněk na neděli, slaví se Velikonoce o příští neděli. Tady byl ovšem háček. Vzhledem ke značné chybě juliánského kalendáře byla jarní rovnodennost stále dříve než 21. března a na konci 16. století už tato chyba činila 10 dnů. Církev začalo znepokojovat, že se Velikonoce slaví v nesprávnou dobu. Po letech sporů a koncilů prosadil v roce 1582 kalendářní reformu papež Řehoř XIII.. Po 4. říjnu 1582 následoval 15. říjen. Staletí (1600, 1700 ...) se od té doby stala přestupná pouze tehdy, pokud byl letopočet dělitelný 400. Tím se chyba kalendáře výrazně snížila.

rok	stř. sluneční dny	diference s tropickým rokem o 1 den
tropický	365,242199
juliánský	365,25	za 128 let
gregoriánský	365,2425	za 3280 let
mayský	365,242	za 5000 let

Zavedení reformy kalendáře bylo ale obtížné. V roce 1582 byl gregoriánský kalendář zaveden pouze v katolické Francii, Španělsku, Portugalsku a v Itálii ! V Čechách to bylo 7./17. ledna, na Moravě 5./15. října a ve Slezsku 13./23. ledna roku 1584. Ve Velké Británii a v zámořských koloniích byl gregoriánský kalendář zaveden teprve v září 1752, v Japonsku v roce 1873, v Číně v roce 1912, v Rusku v roce 1918, v Řecku v roce 1924 a v Turecku v roce 1927 ! Je tedy na místě obezřetnost při výpočtech horoskopů různých historických událostí nebo osobností ! Musíme vědět, který typ kalendáře se tehdy v dané lokalitě používal. Některé astrologické programy také provádějí po říjnu 1582 automaticky přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský, třebaže k němu pro většinu zemí došlo později. Snadno tak můžeme při troše nepozornosti hloubat nad úplně jiným horoskopem !

Pro sestavování horoskopů před naším letopočtem je dobré vědět, že z historického pohledu neexistuje rok 0 ! Počátkem křesťanské éry je 1. leden roku 1 před naším letopočtem. Z toho také plyne, jak to na to poukázal Pavel Turnovský, že počátek 21. století a 3. tisíciletí nastal již na přelomu roku 1999 a 2000 ! Astronomové a také velká většina astrologických programů ovšem s rokem 0 počítá. Rok 10 před naším letopočtem je potom při zadávání roven roku -9 atd.

Další významnou věcí bylo zavedení pásmových časů v roce 1891 (a k jejich používání došlo opět u různých zemí a států od jiného data). Do té doby se používají tzv. místní časy LT, LMT (Local mean time), kde časový rozdíl mezi světovým (greenwichským) časem je přímo úměrný zeměpisné délce místa !!

Pro měření času během dne je důležitá především poloha Slunce. Lidé při měření času přirozeně vycházeli ze slunečního času, který je dán dobou mezi dvěma průchody Slunce poledníkem. Země ovšem neobíhá kolem Slunce rovnoměrně (zrychluje a zpomaluje, jak to vyplývá ze 2. Keplerova zákona) a tak bylo nutné zavést tzv. střední sluneční čas, který běží rovnoměrně. Během roku může nastat mezi časem skutečného a tzv. středního Slunce diference až cca 16 minut - známá "akademická čtvrthodinka", aby se sešli ti, co se dívají na hodiny, s těmi, kteří se řídí polohou Slunce.

S ohledem na nezanedbatelný pohyb Země kolem Slunce není sluneční čas vhodný pro měření poloh hvězd a ostatních těles vůči Zemi. Proto používáme ještě tzv. hvězdný čas, který je vymezen průchody jarního bodu poledníkem.

	Den
Střední sluneční čas	24 h
Střední hvězdný čas	23 h 56 m 04 s

Výpočty místního hvězdného času (LST)

Pro výpočet poloh domů v horoskopu musíme (nemáme-li k dispozici počítač) vypočítat místní hvězdný čas LST (Local sidereal time). Potřebujeme k tomu kalkulačku, efemeridy (Neil Meichelsen nebo české efemeridy nakladatelství VODNÁŘ Praha - viz přehled literatury), tabulky na výpočty domů a zeměpisné souřadnice měst (přesnější určení místa lze provést interpolací z podrobnějších kartografických map). Celý výpočet probíhá podle následujícího vzorce:

LST = 1.0027379 * UT + STo + λ/15

Jako příklad nám poslouží Václav Havel (* 5.10.1936 v 15:00 SEČ v Praze 14E25, 50N05).

1. převod pásmového času na čas světový (UT, GMT)

UT = SEČ - 1 h = SELČ - 2 h ... obdobně jiná časová pásma

UT = 15h 00m - 1h = 14h 00m

2. převod středního světového času na hvězdný světový čas

UT * 1.0027379

14h 00m * 1.0027379 = 14h 02m 18s

3. přičtení hodnoty světového hvězdného času (ST₀, S₀) pro 0:00 h UT daného dne (nalezneme v efemeridách)

ST₀ = 0h 53m 57s (údaj z efemerid pro 5.10.1936)

ST = 0h 53m 57s + 14h 02m 18s = 14h 56m 15s

4. přičtení časového posunu zeměpisné délky místa (východní délky jsou + a západní délky - !!)

LST = ST + λ/15

LST = 14h 56m 15s + (14 025' / 15) = 14h 56m 15s + 0h 57m 40s = 15h 53m 55s

(pokud výsledná hodnota času přesáhne 24 h, je nutno 24 h odečíst !!)

Pro hodnotu LST již nalezneme v tabulkách postavení jednotlivých hrotů domů.

Interpolace poloh planet z efemerid

Pro určení přesných pozic planet v čase potřebujeme provést výpočet z efemeridových údajů. Nejprve si musíme zkontrolovat, k jakému času se udané hodnoty poloh planet vztahují. Většinou bývají udávány pozice pro každý den v 0:00 UT (o půlnoci světového času). U Luny se v lepších efemeridách uvádějí denně dva údaje: pro 0:00 a 12:00 UT. Vyjdeme opět z příkladu horoskopu Václava Havla a ukážeme si výpočet polohy Slunce.

1. převod pásmového času na čas světový (UT, GMT)

UT = SEČ - 1 h

UT = 15h 00m - 1h = 14h 00m

2. nalezneme pozici předchozí a následující času narození a převedeme na stupně ekliptikální délky

Slunce 5. 10. 1936 v 0:00 UT X₀ = 11^{33 54} Vah = 180 + 11,565 = 191,565°

Slunce 6. 10. 1936 v 0:00 UT X₁ = 12^{33 04} Vah = 180 + 12,551 = 192,551°

3. provedeme lineární interpolaci polohy pro 5. 10. 1936 ve 14:00 UT, podle vztahu:

X = X₀ + t * (X₁ – X₀) / δt

X = 191,565° + 14 h * (192,551° – 191,565°) / 24 h

X = 191,565 + 14 * 0,986 / 24 = 191,565 + 0,57517 = 192,1402° = 12^{08 25} Vah

Obdobně postupujeme u ostatních tabulkových hodnot. Výpočet probíhá stejně i při retrográdním pohybu planet.

Počítačové programy

Astrologický počítačový software dnes představuje již poměrně dostupnou a výkonnou pomůcku. Současný astrolog má tak k dispozici velké množství údajů a různých horoskopů ke studované události během velice krátké doby. Má možnost porovnávat větší škálu metod a technik. Uveďme pouze několik z nepřeberné řady astrologických softwarových produktů:

JOHANNES 2.1 (2000) Turnovský, Bula, Nitsche CONDATA Olomouc
http://www.johannes.cz/

ASTROLOG 5.40 for MS Windows (1998) W.D. Pullen (freeware !!)
http://www.astrolog.org/astrolog.htm

. . .

Existuje pochopitelně celá řada dalších programů. Pro výběr je nejdůležitější věcí přesnost, s jakou program počítá polohy planet, a to nejenom v tomto století (tam je obvykle vše v pořádku), ale také nějaké to století nazpátek. Dalším kritériem výběru programu je jeho vybavení a možnosti výpočtu nejrůznějších technik, které ten který astrolog používá (tranzity, direkce, revoluce, synastrické horoskopy, astrokartografie …).

INTERNET

V současnosti existuje po celém světě množství astrologických diskusních skupin, kde se tříbí stanoviska a názory na nejrůznější oblasti astrologie. Seznamy jejich adres vyšly v revue Astrologické společnosti „Konstelace". U nás se zatím nejvíce debatuje na „Českých astrologických stránkách" Pavla Turnovského a Josefa Žáčka, kde lze nalézt i aktuální odkazy na ostatní české internetové stránky týkající se astrologie:

Česká astrologická stránka (P. Turnovský a J. Žáček)
http://www.astrologie.cz/

Astrology Pacific (Karel Tichý)
http://www.astrolot.cz/

Zpět na začátek stránky | Pokračovat